Neh 9 | CzeCSP | STEP | Dvacátého čtvrtého dne toho měsíce se synové Izraele shromáždili ⌈v postu,⌉ žíněných rouchách a ⌈na svých hlavách měli prsť.⌉

Nehemiah 9

Lid vyznává hříchy

1 Dvacátého čtvrtého dne ^{▼▼[30. 10. 445 př. Kr.; den pokání ve smyslu Dne smíření]} toho měsíce se synové Izraele shromáždili ⌈v postu,⌉ ^{▼▼n.: s postem; Da 9,3; Ž 35,13; 69,11} žíněných rouchách ^{▼▼1Kr 20,31; Est 4,3; Jon 3,5} a ⌈na svých hlavách měli prsť.⌉ ^{▼▼h.: zem byla na nich; viz 2S 1,2; 15,32!} 2 Potomstvo Izraele se ^{▼▼pl., množné číslo (plurál)}oddělilo ^{▼▼10,29; 13,3; 1Kr 8,53} od všech cizích ^{▼▼Pozn. 54 v tabulce na str. 1499}obyvatel. Stáli ^{▼▼1Kr 8,14; 2Pa 29,25} a vyznávali ^{▼▼Lv 26,40; Ž 32,5} své hříchy a viny svých otců. ^{▼▼Da 9,16!; Ezd 9,7; 2Pa 29,6; Pl 5,7; Dt 5,9; Iz 65,7} 3 Povstávali na svých ^{▼▼pl., množné číslo (plurál)}místech a čtvrtinu ^{▼▼[tj. asi tři hodiny]} dne četli ^▼▼8,3p z ^{▼▼Pozn. 84 v tabulce na str. 1499}knihy zákona Hospodina, svého Boha, a další čtvrtinu vyznávali ^▼▼1,6 a klaněli se Hospodinu, svému Bohu. 4 Potom Jéšua, Baní, ^{▼▼?var.: Binuj — srv. 10,10 × 8,7} Kadmíel, Šebanjáš, Buní, Šerebjáš, Baní a Kenaní ^{▼▼sg., jednotné číslo (singulár)}vystoupili na stupínek lévitů a hlasitě ^{▼▼h.: velkým hlasem; Gn 39,14; 1S 28,12; 2Pa 15,14; Sk 14,10p} volali k Hospodinu, svému Bohu. 5 Lévité Jéšua, Kadmíel, Baní, Chašabnejáš, Šerebjáš, Hódijáš, Šebanjáš, Petachjáš řekli: Povstaňte, dobrořečte ^{▼▼Sd 5,2.9; Ž 66,8; 96,2; 134,1n; 135,19n} Hospodinu, svému Bohu, od věků až navěky! Ať dobrořečí tvému slavnému jménu, které je vyvýšeno nad každé dobrořečení a chválu. 6 Ty jediný ^{▼▼srv. 2Kr 19,15.19; Iz 37,16.20} jsi Hospodin. Ty jsi učinil nebesa, nebesa nebes ^{▼▼Dt 10,14; 1Kr 8,27; Ž 148,4} i všechen jejich zástup, zemi i všechno, co je na ní, moře ^{▼▼Ž 146,6} i všechno, co je v nich. ^{▼▼Jr 51,48} Ty oživuješ ^{▼▼1S 2,6} všechno, tobě se klanějí ^{▼▼He 1,6} nebeské ^{▼▼sg., jednotné číslo (singulár)}zástupy. ^{▼▼1Kr 22,19; Ž 103,21; 148,2} 7 Ty jsi Hospodin, Bůh, který vyvolil Abrama, vyvedl ho z chaldejského Úru ^{▼▼Gn 11,28p} a změnil mu jméno na Abraham. ^{▼▼Gn 17,5} 8 Shledal jsi jeho srdce věrným ^{▼▼13,13; 1S 3,20} ^{▼▼Pozn. 81 v tabulce na str. 1499}před sebou a ^{▼▼Pozn. 72 v tabulce na str. 1499}uzavřel jsi s ním smlouvu, že mu dáš zemi ^{▼▼sg., jednotné číslo (singulár)}Kenaanců, ^{▼▼sg., jednotné číslo (singulár)}Chetejců, ^{▼▼sg., jednotné číslo (singulár)}Emorejců, ^{▼▼sg., jednotné číslo (singulár)}Perizejců, ^{▼▼sg., jednotné číslo (singulár)}Jebúsejců a Girgašejců, ^{▼▼Dt 7,1; Joz 24,11} že ji dáš jeho potomstvu; a naplnil ^{▼▼1Kr 2,4; 8,20; Jr 28,6} jsi svá slova, protože jsi spravedlivý. ^{▼▼v. 33; Ezd 9,15; Jr 12,1; Ž 145,7} 9 Pohleděl jsi na soužení ^{▼▼Dt 26,7; Jb 10,15; Pl 1,3} našich otců v Egyptě a vyslyšel ^{▼▼Dt 10,10; 1Kr 9,3!} jsi jejich úpěnlivý křik u Rákosového ^{▼▼Ex 13,18!; 1Kr 9,26; Jr 49,21} moře. 10 ^{▼▼Pozn. 79 v tabulce na str. 1499}Učinil jsi znamení ^{▼▼Dt 34,11; Joz 24,17; Sd 6,17; Jr 32,20!} a divy na faraonovi, na všech jeho otrocích a na všem lidu jeho země, protože jsi věděl, že s ^{▼▼h.: nad …; Ž 125,5p} nimi jednali ^{▼▼::v. 16} povýšeně. ⌈Učinil ^{▼▼Jr 32,20; Da 9,15} sis jméno, jak je tomu dodnes.⌉ ^{▼▼n : Získal sis pověst, kterou máš dodnes.} 11 Rozpoltil ^{▼▼Ex 14,16nn; Ž 78,13} jsi ^{▼▼Pozn. 81 v tabulce na str. 1499}před nimi moře a prošli prostředkem moře po suchu, ^{▼▼Joz 4,22n; He 11,29} ale jejich ^{▼▼participium činné [použito často při překladu jménem; např. Jr 30,21]}pronásledovatele jsi uvrhl do hlubin ^{▼▼srv. Mi 7,19} jako kámen do dravých ^{▼▼Iz 43,16} vod. 12 Ve dne jsi je vodil oblakovým ^{▼▼v. 19; Dt 1,33; 31,15; Iz 4,5} sloupem a v noci ohnivým sloupem, aby jim osvěcoval cestu, po které měli jít. 13 Sestoupil ^{▼▼Ex 3,8} jsi na horu Sínaj ^{▼▼Ex 19,11; Dt 33,2} a ^{▼▼infinitiv konstruktivní (vázaný)}mluvil jsi s nimi z nebes. Dal jsi jim správná ^{▼▼h.: přímá; Př 14,12} nařízení a spolehlivé ^{▼▼h.: pravdivé; srv. 7,2; Jr 2,21} zákony, dobrá ustanovení a příkazy. 14 Dal jsi jim poznat ^{▼▼Jr 11,18; 16,21} svou svatou sobotu ^{▼▼h.: šabat; 10,32; 13,15nn; Dt 5,14; Ez 20,12nn} a dal ^{▼▼h.: přikázal; 8,1.14; Lv 27,34} jsi jim ^{▼▼Pozn. 68 v tabulce na str. 1499}prostřednictvím svého otroka ^{▼▼1,7n; 10,30} Mojžíše příkazy, ustanovení a zákon. 15 Dal jsi jim chléb ^{▼▼Ex 16,4; J 6,31} z nebe na jejich hlad a vyvedl jsi jim vodu ^{▼▼Ex 17,6; Iz 48,21} ze skály na jejich žízeň. Řekl jsi jim, aby ^{▼▼Pozn. 52 v tabulce na str. 1499}šli a získali do vlastnictví zemi, o které ⌈jsi ^{▼▼perfektum (faktuál, jakýsi „faktický slovesný čas“) [použito často při překladu tzv. prorockého perfektu futurem; Jr 13,17-18]}pozvednutím ^{▼▼jméno nebo sloveso má navíc zájmenný sufix (svůj, jeho, … / sobě, jemu, …)}ruky přísahal,⌉ ^{▼▼h.: jsi pozvedl svou ruku; Ex 6,8; Nu 14,30; srv. Gn 14,22; Ez 20,5n} že jim ji dáš. ^{▼▼Dt 1,8; Joz 1,6; Jr 11,5} 16 Ale oni, naši otcové, jednali povýšeně ^{▼▼v. 10.29; Dt 1,43} a zatvrdili ^{▼▼Jr 7,26!} svou šíji a neposlouchali tvé příkazy. 17 Odmítali ^{▼▼Jr 11,10; 5,3} poslouchat a nepamatovali na tvoje obdivuhodné ^{▼▼Joz 3,5; Jr 21,2} činy, které jsi s nimi konal. Zatvrdili svou šíji a ⌈vzali ^{▼▼srv. ::7,5} si do hlavy vrátit⌉ ^{▼▼n.: ()ustanovili si vůdce, aby se vrátili; srv. Nu 14,4} se do svého otroctví ⌈v Egyptě.⌉ ^{▼▼dle LXX (srv. Nu 14,4); TM: ve své vzpouře} Ale ty jsi ^{▼▼Pozn. 91 v tabulce na str. 1499}Bůh odpouštějící, ^{▼▼h.: (pl. — těch) odpuštění} milostivý ^{▼▼v. 31; //Ex 34,6; Ž 103,8; Jl 2,13; Jon 4,2} a soucitný, ^{▼▼Dt 4,31; 2Pa 30,9; Ž 111,4!} pomalý ^{▼▼Na 1,3} k hněvu, hojný v milosrdenství a neopustil ^{▼▼Iz 41,17; 49,14n} jsi je. 18 I když si udělali slité tele ^{▼▼Ex 32,4; Dt 9,16; Oz 8,6} a řekli: Toto je tvůj Bůh, který tě ^{▼▼Pozn. 88 v tabulce na str. 1499}vyvedl z Egypta, a ⌈velice se rouhali,⌉ ^{▼▼h.: ()páchali veliká rouhání; v. 26; Ex 20,23; Ez 35,12; (srv. učiním kvílení a smutek — Mi 1,8)} 19 ty, ve svém mnohém slitování, ^{▼▼v. 27n; 1,11; Dt 13,18; 2S 24,14; srv. 1Kr 3,26} jsi je v pustině neopustil. Ve dne od nich neodstupoval oblakový sloup, aby je vedl po cestě, ani v noci ohnivý sloup, který jim osvěcoval cestu, po níž měli jít. 20 Dával jsi jim svého dobrého ducha, ^{▼▼srv. Ex 31,3} aby je přiváděl k porozumění. ⌈Jejich ústům jsi neodepřel⌉ ^{▼▼h.: od jejich úst jsi nezadržel (způsob h. vazby — srv. Am 4,7 × Jr 5,25)} svou manu a na jejich žízeň jsi jim dával vodu. 21 Čtyřicet ^{▼▼Am 2,10} let jsi o ně pečoval v pustině, neměli nedostatek. ^{▼▼Dt 2,7} Jejich pláště se neobnosily, ^{▼▼Dt 8,4; 29,4; ::Joz 9,13} jejich nohy neopuchly. 22 Dal jsi jim království a ^{▼▼Pozn. 89 v tabulce na str. 1499}národy, přidělil jsi jim každý kout. Dostali do vlastnictví zemi Síchona, ^{▼▼Dt 1,4; 2,30n; Sd 11,21} zemi chešbónského krále a zemi bášanského krále Óga. 23 Jejich syny jsi rozmnožil jako nebeské hvězdy ^{▼▼Gn 15,5; 22,17} a přivedl jsi je do země, o které jsi řekl jejich otcům, aby ^{▼▼Pozn. 52 v tabulce na str. 1499}šli a získali ji do vlastnictví. 24 Synové vešli a dostali zemi do vlastnictví. Pokořil ^{▼▼Dt 9,3; Sd 4,23; 2Pa 28,19} jsi ^{▼▼Pozn. 81 v tabulce na str. 1499}před nimi obyvatele země, Kenaance, ^{▼▼Sd 1,4.17} a dal jsi jim do ruky ^{▼▼jméno nebo sloveso má navíc zájmenný sufix (svůj, jeho, … / sobě, jemu, …)}krále a ^{▼▼Pozn. 89 v tabulce na str. 1499}národy země, aby s nimi učinili, jak se jim ^{▼▼podstatné jméno}zlíbí. ^▼▼v. 37 25 Dobyli opevněná ^{▼▼Dt 1,28; 3,5} města a úrodnou ^{▼▼h.: tučnou; v. 35; Nu 13,40} ^{▼▼Pozn. 50 v tabulce na str. 1499}zemi, dostali do vlastnictví domy plné všelijakých dobrých věcí, ^{▼▼Dt 6,11p!; Jr 2,7} vykopané studny, vinice, olivové háje ^{▼▼Dt 8,8} a množství ovocných stromů. Jedli, nasytili ^{▼▼Dt 8,12; Oz 13,6} se a ztloustli, ^{▼▼Jr 5,28} ^{▼▼sg., jednotné číslo (singulár)}⌈žili v blahobytu⌉ ze tvé velké dobroty. ^{▼▼v. 36; Ž 27,13; Jr 31,12; Oz 3,5} 26 Vzpírali ^{▼▼1S 12,14; Ž 78,56; Ez 5,6} se však a vzbouřili ^{▼▼Joz 22,16; Ez 2,3} se proti tobě, odvrhli ^{▼▼1Kr 14,9; Ez 23,35} tvůj zákon ^{▼▼Jr 44,10} za svá záda; zabili tvé proroky, ^{▼▼2Pa 36,16; Jr 2,30; Mt 21,35nn; Sk 7,52} kteří je napomínali, aby je navrátili k tobě. Velice se rouhali. ^{▼▼v. 18p} 27 Vydal ^{▼▼Sd 2,14p} jsi je do ruky jejich protivníků, kteří jim způsobili soužení. ^{▼▼Dt 28,52; 1Kr 8,37} Potom v čase svého soužení ^{▼▼Jon 2,3; Iz 33,2; Jr 14,8!} ^{▼▼imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]}křičeli k tobě, ty jsi ^{▼▼imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]}slyšel z nebe a podle svého mnohého slitování jsi jim ^{▼▼imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]}dal ^{▼▼participium činné [použito často při překladu jménem; např. Jr 30,21]}zachránce, ^{▼▼Sd 3,9.15} kteří je zachránili z ruky jejich protivníků. ^{▼▼Dt 33,7; Est 7,6} 28 Jakmile měli klid, ^{▼▼Est 9,16nn} ^{▼▼Pozn. 99 v tabulce na str. 1499}znovu ^{▼▼Pozn. 90 v tabulce na str. 1499}páchali, co je ^{▼▼Pozn. 81 v tabulce na str. 1499}před tebou zlé. ^{▼▼Nu 32,13p} Tak jsi je přenechal ^{▼▼2Pa 12,5; Ž 16,10} do ruky jejich nepřátel a ti nad nimi panovali. ^{▼▼Pozn. 99 v tabulce na str. 1499}Znovu k tobě volali o pomoc, ^{▼▼2Pa 32,20; Ž 142,2} ty jsi ^{▼▼imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]}slyšel z nebe a mnohokrát jsi je ^{▼▼imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]}vysvobodil podle svého mnohého slitování. 29 Napomínal ^{▼▼Jr 11,7; n.: varoval (Dt 8,19)} jsi je, aby se navrátili k tvému zákonu. Ale oni jednali povýšeně, neuposlechli tvé příkazy a hřešili proti tvým nařízením, jejichž ^{▼▼Pozn. 90 v tabulce na str. 1499}plněním ^{▼▼1,9; Lv 18,5; Ez 20,21; Dt 7,12; 29,8; 1Kr 6,12} bude člověk žít. ⌈Obrátili se však vzpurně ^{▼▼n.: umíněně; Jr 5,23; Oz 4,16} zády,⌉ ^{▼▼h.: Dali umíněné rameno; srv. 2Pa 29,6; Za 7,11} zatvrdili ^▼▼v. 16 svou šíji a neposlouchali. 30 Mnoho let jsi ⌈s nimi měl trpělivost,⌉ ^{▼▼h.: táhl na nich / vztahoval nad nimi; srv. Jr 31,3 (zachovávám); $} napomínal jsi je svým Duchem ^{▼▼Za 7,12} ^{▼▼Pozn. 68 v tabulce na str. 1499}prostřednictvím svých proroků, ^{▼▼Jr 7,25; 29,19; 2Pa 36,15v} ale neposlouchali. Proto jsi je dal do ruky ^{▼▼Pozn. 89 v tabulce na str. 1499}národů zemí. 31 Ve svém mnohém slitování jsi je ^{▼▼Pozn. 90 v tabulce na str. 1499}nezničil úplně ^{▼▼Jr 5,18; 46,28} a neopustil jsi je, protože jsi ^{▼▼Pozn. 61 v tabulce na str. 1499}Bůh milostivý a soucitný. 32 A nyní, náš Bože, ^{▼▼Pozn. 61 v tabulce na str. 1499}Bože velký, mocný ^{▼▼h.: hrdinský; Iz 9,5; Jr 32,18} a hrozný, ^{▼▼1,5; 4,8} který zachováváš smlouvu a milosrdenství, nezlehčuj ^{▼▼h.: ať není umenšeno ()před tebou} všechny ^{▼▼sg., jednotné číslo (singulár)}těžkosti, ^{▼▼Ex 18,8; Nu 20,14; Pl 3,5; Mal 1,13†} které ^{▼▼sg., jednotné číslo (singulár)}postihly nás, naše krále, naše knížata, naše kněze, naše proroky, naše otce a všechen tvůj lid ode dnů asyrských králů ^{▼▼[včetně Tiglat–pilesera III. (1Pa 5,26); Šalmanesera V. (2Kr 18,9); Sargóna II. (Iz 20,1); Sancheríba (2Kr 18,13); Esarchadóna (Ezd 4,2) a Ašurbanipala (Ezd 4,10)]} až dodnes. 33 Ty jsi spravedlivý ^▼▼v. 8 ve všem, co na nás přišlo, protože jsi ^{▼▼Pozn. 90 v tabulce na str. 1499}jednal spolehlivě, ^{▼▼n.: věrně / správně} ale my jsme jednali ničemně. ^{▼▼Ž 106,6} 34 Také naši králové, naše knížata, naši kněží a naši otcové ^{▼▼Pozn. 90 v tabulce na str. 1499}nejednali podle tvého zákona a nevěnovali ^{▼▼2Pa 33,10; Za 1,4} pozornost tvým příkazům a tvým napomenutím, ^{▼▼2Kr 17,15; n.: varování (Jr 44,23)} kterými jsi je napomínal. 35 Ve svém království, přes tvoji mnohou dobrotu, ^{▼▼v. 25; Ř 2,4} kterou jsi jim dal, v rozlehlé a úrodné ^{▼▼h.: tučné} zemi, kterou jsi ^{▼▼Pozn. 81 v tabulce na str. 1499}před ně ^{▼▼Pozn. 79 v tabulce na str. 1499}položil, tobě nesloužili a od svých zlých činů se neodvrátili. ^{▼▼1Kr 8,35} 36 Hle, my jsme dnes otroci a země, kterou jsi dal našim otcům, aby jedli její ovoce a její dobrotu, hle, jsme na ní otroky. 37 Její hojná úroda patří králům, které jsi ^{▼▼Pozn. 79 v tabulce na str. 1499}ustanovil nad námi pro naše hříchy a vládnou nad našimi těly i nad naším dobytkem, jak se jim ^{▼▼podstatné jméno}zlíbí. ^▼▼v. 24 Jsme ve velikém soužení.